|
|
Posvěcení podle Jan 17, 13-19
Boržiková, Martina Kateřina ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Diplomová práce se zabývá výkladem perikopy Jan 17,13-19 s důrazem na výklad veršů 17 a 19 a v jejich rámci především na význam pojmu posvěcení. První kapitola předkládá stručný úvod do evangelia podle Jana, druhá představuje vybranou perikopu v kontextuálním pohledu a následně se zabývá její literárně-gramatickou analýzou. Třetí kapitola se věnuje rozboru vybraných biblicko-teologických pojmů, které jsou pro pochopení výkladu příslušné perikopy stěžejní. Vlastní exegezi předkládá za pomoci vybraných komentářů závěrečná kapitola. Cílem práce je vyložit danou perikopu a proniknout do jejího hlubšího smyslu právě v souvislosti s pojmem posvěcení. Metodou práce je analýza originálního textu a komparace vybraných komentářů.
|
|
|
Rým a strofika v českém verši, obzvláště u Jana Nerudy
Říha, Jakub ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Tureček, Dalibor (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na dvě rozsáhlé oblasti teorie a historie českého verše: rým a strofiku. V první části, věnované rýmu, je po historickém a terminologickém úvodu představen ucelený popis a výklad norem rýmu v českém sylabotonickém verši (19. století), metodologicky vycházející z tradic českého strukturalismu. Charakteristika norem rýmu v ostatních versifikačních systémech a ve volném verši je podána ve zvláštním oddílu. Druhá část, věnovaná strofice, přináší obdobně koncipovaný výklad o strofických formách v českém sylabickém a sylabotónickém verši, inspirovaný vzhledem k absenci domácí tradice francouzskou metrikou. Vedle terminologického a metodologického aparátu obsahuje druhá část výčet a rozbor základních strofických forem v českém verši. Samostatný oddíl je v druhé části věnován nevelké skupině časoměrných strof užívaných v českém verši. Třetí část práce přináší tři případové studie věnované rýmu a strofice v české poezii druhé poloviny 19. století, se zvláštním zřetelem k dílu Jana Nerudy. Studie pojednávají (1) o problematice rýmu v poezii májovců, (2) o rytmické stránce Nerudova rýmu a (3) o strofice v básnickém díle Jana Nerudy. Klíčová slova: versologie - rým - strofika - májovci - Neruda, Jan
|
|
|
Ježíšova modlitba v Janově evangeliu
Kunčar, Jan ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Janovo evangelium je předmětem velkého zájmu badatelů a přitom je s podivem, že jen málo autorů se věnuje fenoménu Ježíšovy modlitby. Tato bakalářská práce "Ježíšova modlitba v Janově evangeliu" se zabývá jazykovým rozborem a exegetickým výkladem Jan 17, zasazeným do kontextu Ježíšovy modlitby v rámci Janova evangelia. 2. kapitola zasazuje evangelium i jeho autora do některých historických souvislostí. 3. kapitola se zabývá Ježíšovou modlitbou jako takovou. 4. kapitola se zabývá Ježíšovou modlitbou na rozloučenou, především jejímu závěru (označovanému Velekněžská modlitba). Dovozuje se, že zde Ježíš definuje a slavnostně prohlašuje communio. Toto společenství Ježíš postupně vytváří svým jednáním, svými postoji, svým kontaktem s posluchači i s Otcem. Závěr práce se pokouší zhodnotit dnešní odkaz tohoto závažného textu.
|
|
|
Pojem lásky v Janových epištolách: Srovnání s pojetím apoštola Pavla
Žižka, Filip ; Roskovec, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Práce se zabývá konceptem lásky v Janových epištolách. Snaží se ho porovnat s tím, jak s pojmem láska pracuje Pavel ve svých epištolách. Vychází primárně z biblického textu, slovo je dáno v druhé řadě i komentářům. Práce nejprve shrnuje vývoj, situaci a podobu janovské komunity, následně analyzuje jazyk janovských epištol s přihlédnutím k Janovu evangeliu a Pavlových epištol. V další části práce je zkoumáno, z čeho autor Janových epištol vycházel a jak rozuměl teologii lásky. Ta je rozebírána v několika bodech. V prvním bodě je popsána identita Boží jako výchozí bod, na což navazuje změněná identita lidská, která staví člověka do nové situace. Dále je popisováno, jak autor rozumí vlastnímu pojmu láska a jaké praktické důsledky z toho vyvozuje. Stejná osnova je sledována v popisu Pavlova porozumění pojmu lásky. Na závěr jsou oba koncepty v několika bodech porovnány a shrnuty. Cílem práce je postihnout východiska, názory a důsledky porozumění pojmu lásky u obou autorů, a to především tak, aby vyvstaly rozdíly a shody v obou konceptech. Práce vychází z předporozumění, že oba soubory biblických knih tvoří do jisté míry nezávislé jednotky, které však jsou sjednoceny v jedné křesťanské Bibli.
|
|
| |
|
|
Umění jako interpretační proces
KODÝTKOVÁ, Ludmila
Práce se zabývá významem umění v interpretačním procesu biblických témat. Rozebírá obraz Ignáce Viktoriina Raaba ?Ježíšova rozmluva s Nikodémem? a srovnává ho s odpovídajícím textem z Janova evangelia (Jan 3,31?21). Nalézá se zde interpretace daného biblického textu včetně srovnání ekumenického překladu bible a Jeruzalémské bible. Daná část textu evangelia je podrobně rozepsána a analyzována. Část zabývající se obrazem předkládá obraz doby a specifikaci uměleckého směru baroko a rokoko. Přináší informace o autorově životě a jeho díle. Podrobně rozebírá obraz po stránce umělecké. V poslední částí práce se nachází porovnání obrazu a evangelia.
|
|
|
Te Deum v české hudbě 18. století, edice vybraných skladeb, analýza
KUBA, Petr
Následující práce si klade za cíl sledovat funkce, které zastávalo zhudebnění textu Te Deum laudamus v průběhu dějin hudby, zhruba od 15. století. Předmětem jsou pak příležitosti, ke kterým skládali Te Deum významní skladatelé své doby. Zvláště přihlíží k české hudbě 18. století, která se v historickém bádání zatím jeví jako méně objasněná. S tím souvisí také edice vybraných skladeb dvou významných českých skladatelů, působících v době pozdního baroka a klasicismu, Jana Zacha a Vojtěcha Jírovce. Edice převádí rukopisy do dnešních klíčů a zapisuje je do partitury. Dále zkoumá formu a styl, v jakém jsou díla psána.
|
host ::
RSS.